Návrh zákona o hromadném řízení
Jak jsou hromadná řízení upravena nyní? Jak kolektivně chránit svá práva soudní cestou?
Český právní řád dnes pro účely kolektivního uplatňování práv spotřebitelů neobsahuje žádnou speciální úpravu. Dílčí aspekty kolektivního uplatnění práv u soudu jsou zmíněny v občanském soudním řádu,[1] občanském zákoníku[2] a zákoně o ochraně spotřebitele,[3] tato úprava je však pouze kusá a v praxi zcela nepoužitelná.
V současnosti je tedy možné uplatňovat některé spotřebitelské nároky u dozorových orgánů, jako je například Česká obchodní inspekce v případě prodeje zboží či obecně poskytování služeb, Energetický regulační úřad v oblasti dodávek energií, nebo Finanční arbitr u v případě sporů spotřebitelů a finančních institucí. Spotřebitel rovněž může podat žalobu u soudu přímo na daného podnikatele sám, nebo prostřednictvím zástupce. Zástupce může zároveň zastupovat i více spotřebitelů, ovšem každý z nich uplatňuje příslušný nárok individuálně.
Pro konzultaci k vhodnému postupu v konkrétním případě je možné obrátit se o radu na některou občanskou poradnu či spotřebitelskou organizaci.
Proč je přijímán zcela nový zákon o hromadných žalobách?
Dnešní nedostatečná úprava kolektivní ochrany práv spotřebitelů přináší několik zcela zásadních problémů:
- vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i pro jednotlivé dotčené osoby,
- soudy jsou zbytečně zatěžovány opakovaným projednáváním a rozhodováním stejných otázek,
- stejné případy jsou nezřídka posuzovány různě u různých soudů,
- hromadné nároky v bagatelní výši se nevyplatí vymáhat – to vede k tzv. racionální apatii dotčených osob.
Přitom zavedením mechanismu hromadných žalob by mohla být vyřešena nejen problematika kolektivní ochrany práv spotřebitelů, ale i jiných osob například v případech, kdy dojde k hromadné diskriminaci osob (v důsledku věku, pohlaví, tělesného postižení apod.), nebo hromadnému úniku osobních údajů.
Jak by měla hromadná řízení fungovat podle navržené úpravy?
Podstatou úpravy hromadné žaloby je, že jednou žalobou jsou uplatněny nároky všech dalších dotčených osob vzniklé z jediné protiprávní činnosti. Společnými otázkami se tedy bude zabývat jediný soud a v jediném soudním řízení, přičemž celá kauza bude vyřešena jediným rozhodnutím.
Navržená úprava počítá se dvěma způsoby hromadných řízení, a to s přihlašovacím a odhlašovacím.
V přihlašovacím hromadném řízení se budou řešit nároky osob, které se ve stanovené lhůtě a předepsaným způsobem do hromadného řízení přihlásí. V odhlašovacím hromadném řízení se budou řešit nároky všech osob spadajících do určité vymezené skupiny osob s výjimkou těch, kteří se z hromadného řízení stanoveným způsobem odhlásí.
Řízení o hromadné žalobě bude rozděleno na dvě fáze:
– rozhodování o přípustnosti hromadné žaloby, kdy soud bude zkoumat, zda jsou splněny všechny procesní podmínky pro uplatnění hromadné žaloby. Mj. zda podání hromadné žaloby není zneužito v konkurenčním boji; a
– následné rozhodování ve věci samé.
Zákon o hromadném řízení upravuje podrobně i možné opravné prostředky proti rozhodnutím v rámci hromadného řízení.
Kdo bude oprávněn podat hromadnou žalobu?
Podle zákona o hromadných řízení bude moci hromadnou žalobu podat:
člen skupiny dotčených osob, přičemž ostatní osoby mají postavení osob zúčastněných, tj. budou mít právo vyjádřit se, právo nahlížet do spisu, právo navrhnout odvolání žalobce a vstup nového žalobce;
nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má řízení vést, získá-li písemný souhlas se zahájením řízení alespoň 10 dotčených osob v přihlašovacím řízení, nebo 100 dotčených osob v odhlašovacím řízení, nebo
spotřebitelská nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má hromadné řízení vést.
Jaké jsou podmínky vedení hromadného řízení dle navrhované úpravy?
Aby bylo možno žalobu podat, musí být splněny určité podmínky, zejména:
- Skupina musí mít dostatečný počet členů, konkrétně alespoň 10.
- Žalobce musí získat písemný souhlas alespoň 10 členů skupiny.
- Nároky musí být stejné nebo obdobné, pokud jde o projednávané právní či skutkové otázky.
- „Vzorový“ nárok žalobce – člena skupiny, který je předmětem projednání, musí splňovat podmínky stejnosti či obdobnosti projednávaných nároků.
- Hromadné řízení musí být vhodným způsobem řešení sporu.
- Skupina musí být adekvátně zastoupena.
- Nesmí jít o zneužití práva.
- Žalobce se domáhá některého z uplatnitelných práv (tj. splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, a to pouze u sporů vyplývajících z právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebiteli).
- V případě odhlašovacího hromadného řízení platí ještě, že žalobce je povinen:
- doložit, že nároky členů skupiny se nevyplatí vymáhat samostatně (s vyvratitelnou domněnkou výše jednotlivého nároku do 3 000 Kč);
- obstarat souhlas alespoň 100 členů skupiny dotčených osob;
- doložit splnění podmínky platební schopnosti;
- naplnit podmínku transparentního financování.
Na koho budou moci spotřebitelé obracet se svými nároky podle připravované úpravy hromadných řízení?
Oprávnění podat žalobu mají i sami spotřebitelé, kteří jsou dotčeni vytýkaným jednáním, např. zvolit jednoho ze spotřebitelů, aby podal hromadnou žalobu a umožnil tak zapojení dalších dotčených spotřebitelů,
Předpokládá se, že pro účely podání hromadné žaloby by se spotřebitelé mohli obracet na neziskové osoby, které jsou oprávněné podat hromadnou žalobu.
Dále také na spotřebitelské neziskové osoby podle směrnice o zástupných žalobách,[4] které jsou zapsány na seznam vedený Evropskou komisí.
Jaké typy nároků bude možno uplatnit?
Navrhovaná úprava umožní uplatni nároky spotřebitelů vůči podnikatelům, např. z vadného plnění či jiného jednání přičitatelného podnikateli, které vedlo ke vzniku škody na straně spotřebitele. Přitom hromadnou žalobou se bude možné domáhat splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo existuje či nikoliv.
Do budoucna se podle důvodové zprávy k zákonu počítá s možností rozšíření okruhu nároků, které bude možné podle tohoto zákona uplatňovat.
Kdy začne nový systém fungovat?
Návrh zákona o hromadném řízení předpokládá účinnost od 1.1.2022. Vzhledem k aktuálnímu stavu legislativního procesu je však otázkou, zda by čeští spotřebitelé mohli využívat hromadných žalob pro účely svých práv již v následujícím roce.
Vzhledem k tomu, že Směrnice o zástupných žalobách požaduje, aby úprava hromadných řízení v členských státech byla zavedena nejpozději v červnu 2023, jeví se právě tento termín jako pravděpodobnější.
Bude nutno za podání žaloby platit poplatek?
Dle důvodové zprávy je jedním z prostředků ochrany před zneužitím mechanismu kolektivní ochrany práv spotřebitelů právě stanovení adekvátní poplatkové povinnosti pro účely přihlášení hromadné žaloby. Soudní poplatek bude proto stanoven v doprovodném zákoně.
Bude možné se proti rozhodnutí soudu odvolat?
Ano. Hromadná řízení mají být dle navrhovaného zákona dvojinstanční.
Může jednotlivý spotřebitel uplatnit vlastní nárok u soudu?
Ano. Dle navrhované zákonné úpravy by nic nemělo bránit tomu, aby každý spotřebitel uplatnil svůj nárok sám v individuálním řízení (v odhlašovacím řízení se bude muset nejprve odhlásit ze skupiny dotčených osob).
Individuální uplatnění nároku je také možné v případě, kdy řízení o hromadné žalobě neskončí rozhodnutím ve věci.[5] Přičemž všichni dotčení spotřebitelé musí být o této skutečnosti informováni, včetně možnosti uplatňovat individuálně svá práva.
[1] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.
(Text s významem pro EHP)
[5] Např. z důvodu, že osoba, která podala hromadnou žalobu k tomu nebyla oprávněna.