Ochrana spotřebitele jako slabší strany při uzavírání spotřebitelských smluv je upravena v občanském zákoníku. Zvýšení této ochrany si kladou za cíl dvě směrnice Evropského parlamentu a Rady[1], které musí být provedeny i v rámci českého právního řádu. Lhůta k jejich provedení vypršela 1. července 2021, avšak vládní návrh novely občanského zákoníku se nepodařilo projednat do konce volebního období Poslanecké sněmovny. Vláda tak bude muset návrh předložit znovu, nicméně kdy se tak stane zatím zůstává otázkou. V tomto článku pro Vás nicméně shrnujeme nejvýznamnější chystané změny.
Automatické prodlužování smluv
Mezi hlavní změny patří zejména rozšíření kategorie zakázaných ujednání, kdy novela mezi tato ujednání řadí nově např. doložku o nepřiměřeném automatickém prodloužení smluv. Jedná se především o situaci, kdy je lhůta určená spotřebiteli pro odmítnutí prodloužení smlouvy stanovena nepřiměřeně dlouho přede dnem samotného prodloužení smlouvy. Do kategorie zakázaných ujednání ve spotřebitelských smlouvách řadí novela také ujednání opravňující podnikatele určit, zda je zboží nebo poskytnutá služba v souladu se smlouvou nebo ujednání zakládající výlučné právo podnikatele vykládat ustanovení smlouvy.
Prodloužení lhůty pro uplatnění vady
Dojde také k prodloužení dosavadní lhůty pro uplatnění vady věci dle zákonné domněnky o existenci vady při převzetí, umožňující kupujícímu uplatnit u prodávajícího podnikatele právo z vadného plnění, má-li kupovaná věc vadu při jejím převzetí. V současné době platí vyvratitelná domněnka, že věc měla vadu při jejím převzetí v případě, že se tato vada projevila ještě v následujících 6 měsících. Nově je však tato lhůta dvojnásobná, tedy 12měsíční.
Upozornění na závazek k platbě
Novinkou pak bude povinnost podnikatele při prodeji zboží za použití elektronických prostředků (tedy zpravidla internetové obchody – e-shopy) upozornit spotřebitele při objednávce na to, že se výslovně zavazuje k platbě. Často se proto hovoří o tzv. „tlačítkové novele“, kdy na příslušném „objednávacím tlačítku“ na webovém rozhraní musí být zřetelně čitelné sdělení, ze kterého bude zjevné, že jeho stisknutím se spotřebitel zavazuje uhradit kupní cenu v příslušné výši. Neupozorní-li podnikatel spotřebitele výše uvedeným způsobem, vystavuje se relativní neplatnosti smlouvy.[2]
Smlouvy uzavírané po telefonu
Novela se také zásadním způsobem věnuje smlouvám uzavíraným po telefonu. Nově by nabídku učiněnou během telefonního hovoru musel podnikatel spotřebiteli totiž navíc potvrdit bez zbytečného odkladu v textové podobě a k uzavření smlouvy by docházelo až v okamžiku, kdy spotřebitel projeví s touto nabídkou souhlas. Novela tak primárně směřuje proti zneužívání tohoto způsobu uzavíraní smluv zejména při jednání se seniory.
Informační povinnost podnikatelů
Menší změnou pak projde úprava informační povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli. Za předpokladu, že jednání se spotřebitelem nevyhnutelně směřuje k uzavření smlouvy, bude nově podnikatel vždy povinen informovat spotřebitele o svém telefonním čísle a své e-mailové adrese, pokud jí disponuje.
[1] (EU) č. 2019/771 o prodeji zboží a č. 2019/770 o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb
[2] O relativní neplatnost jde tehdy, pokud je stanovena na ochranu zájmu určité osoby (např. spotřebitele). Relativní neplatností se musí dotčená osoba dovolat. Pokud se neplatnosti nedovolá, považuje se právní jednání za platné. Relativní neplatnost nelze namítat kdykoli, zákon tradičně stanovuje promlčecí lhůtu, která činí 3 roky.