Ve středu 20.1.2021 v Poslanecké sněmovně prošla třetím čtením novela zákona o potravinách. Mimo jiné požaduje, aby obchody s větší prodejní plochou nabízely převážně potraviny českého původu. Zavedení kvót je odůvodňováno snahou podpořit české zemědělce a výrobce potravin. Taková snaha se však nemusí vyplatit, neboť přinese sankce za omezování jednotného trhu Evropské unie, zemědělcům samotným mnoho prospěchu nepřinese a nejvíce to odnesou spotřebitelé v důsledku omezení sortimentu a nárůstu cen.
Navrhovaná novela mj. zavádí kvóty pro české potraviny prodávané v tuzemsku. Českou potravinou se dle novely rozumí potraviny, u kterých 100 % všech složek celkové hmotnosti potraviny, vinařských produktů nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba, narození, chov a porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky.
Od příštího roku budou mít větší obchody povinnost zajistit, že minimálně 55 % produktů prodaných spotřebitelům budou tvořit české potraviny. S každým následujícím rokem by měl navíc tento podíl narůstat tak, že za pět let v roce 2028 by měl dosáhnout minimálně 73 %. Tento požadavek se vztahuje na všechny obchody s prodejní plochou nad 400 m2, menší obchody takovému omezení nemají podléhat.
Novela dále obsahuje seznam produktů, které budou podléhat tomuto režimu. Jde o seznam více než stovky různých potravin zahrnující luštěniny, některá semena a ořechy, ovoce a zeleninu, včetně ovoce a zeleniny zpracovaných (šťávy, mražená či sušená zelenina i ovoce), maso, mléko a mléčné výrobky, krupici, cereálie, chléb, čaj, med a mnohé další.
Zavedení kvót si již vysloužilo ostrou kritiku nejen ze strany řady legislativců a odborníků, ale i veřejnosti. Není divu, neboť novela s sebou přináší velké množství praktických problémů. Nejedná se přitom o první pokus podpořit prodej českého zboží a pomoci českým zemědělcům a výrobcům potravin. Nicméně aktuální návrh je hodnocen jako velmi nedomyšlený, který nejenže nepřinese deklarovanou podporu zemědělcům, ale dokonce se na některých z nich neblaze podepíše. Nejmarkantněji zasáhne spotřebitele. Navíc z pohledu právního zavedení takovýchto povinných kvót představuje zásadní omezení hospodářské soutěže na jednotném trhu, a tedy porušení práva Evropské unie.
Prvním problematickým bodem je vůbec vymezení pojmu „česká potravina“. Požadavek, aby 100 % všech složek celkové hmotnosti výrobku pocházelo z České republiky je velmi restriktivní. Může diskvalifikovat i výrobky, které jsou z drtivé většiny (třeba z 90 %). Například pro vinaře by zavedení kvót bylo patrně likvidační, neboť na stávající objem vína dodávaného českými producenty na tuzemský trh nemá samotná Česká republika dostatečnou produkci hroznů.[1] Stejně tak to platí například pro české uzeniny, z nichž více než 90 % nesplňuje parametry označení „česká potravina“.[2]
S tím také souvisí problematika nesoběstačnosti České republiky ve výrobě řady druhů potravin, na něž se má novela vztahovat. U řady klíčových potravin tuzemská produkce pokrývá potřebný objem nejvýše ze 40 %.[3] Navíc bude sortiment velmi silně podléhat sezónním výkyvům, díky kterým se již tak kvótami omezený sortiment zúží v zimě na minimum.
Zavedení kvót bude proto vyžadovat zásadní změnu ve skladbě sortimentu u velkých řetězců, kde aktuálně podíl zahraniční produkce často dosahuje i 90 %.[4] Změnit během jednoho roku tak razantně skladbu zboží, aniž by došlo k významnému omezení výběru pro spotřebitele je při stávající úrovni a složení zemědělské a potravinářské produkce České republiky, je zcela nereálné.
Požadavky na přizpůsobení se novému režimu navíc samy o sobě přináší zvýšené výdaje. Dotčené obchody musí najít nové dodavatele, kteří budou schopni plnit požadavky nové legislativy, zajistit příslušnou logistiku a řízení zásob a prodeje. Stejně tak kontrola dodržování kvót přinese zvýšené personální a finanční náklady ze strany státu.
Z hlediska fungování nového režimu je problematická samotná povaha povinnosti nově ukládané obchodníkům. Novela, jak je dnes formulována, totiž stanovuje podíl českých potravin na potravinách prodaných konečným spotřebitelům. Takový způsob direktivní regulace nutně povede ke zcela absurdním situacím, kdy by prodejce např. musel ověřit před dokončením prodeje zboží jednotlivému zákazníkovi, zda je splněna předepsaná kvóta českého zboží, a spotřebiteli z jeho nákupního košíku vyjmout zboží z dovozu (a to patrně i proti vůli nebohého spotřebitele), jen aby byly naplněny předepsané kvóty pro české potraviny.
Dalším problémovým aspektem je zdražení základního sortimentu v obchodech. Zejména v důsledku omezení hospodářské soutěže nebudou muset čeští výrobci soutěžit s produkty z jiných zemí Evropské unie, které často mohou být, při stejné kvalitě, levnější. Zároveň u mnohých potravin Česká republika nemá dostatečné klimatické a přírodní podmínky či know-how a technologie k tomu, aby bylo možné příslušné výrobky vůbec vyprodukovat, resp. dodávat po většinu roku, natož, aby produkce byla v dostatečném množství a kvalitě, aniž by se uvedené podepsalo na ceně prodávaných potravin a výrobků.
Zjevné nesystematičnosti novely nasvědčuje rovněž skutečnost, že se navrhovaná regulace nijak nedotýká internetových obchodů s potravinami, které dnes představují velmi významný prodejní kanál srovnatelný s obchodními řetězci. Negativní dopady novely odnesou tedy pouze větší obchody.
Výše zmíněné problematické aspekty novely představují ovšem pouze dílčí výčet komplikací, které bude nutné s jejím přijetím řešit. Zásadní vadou navrhovaného režimu je zjevný rozpor s evropskými předpisy pro fungování jednotného trhu.
Evropské právo zakazuje členským státům množstevního omezení dovozu a veškerá opatření s rovnocenným účinkem.[5] Evropská Komise nad dodržováním těchto pravidel dohlíží velmi bedlivě a k porušením přistupuje nekompromisně, což ukazují nedávné případy zavedení podobných úprav omezující trh v Rumunsku a Maďarsku, které skončily nezdarem.
Rumunský parlament v roce 2016 schválil novelu zákona nařizující supermarketům, aby 51 % u nich prodávaných produktů (maso, ovoce, zelenina apod.) tvořily místní produkty. Evropská komise následně zahájila řízení proti Rumunsku, které nakonec v minulém roce 2020 novelu zákona zrušilo. Podobný je i případ Maďarska, které se též pokusilo zavést právní úpravu znevýhodňující dovážené produkty. Je tedy zřejmé, že uvedená inciativa je i v České republice odsouzena k nezdaru, přičemž její schválení by zkomplikovalo život obchodníků, zemědělců a zásadně negativně by byli postiženi spotřebitelé.
Předmětnou novelu ještě musí chválit Senát i prezident, pokud by se tak stalo, Evropská komise zcela jistě zahájí s Českou republikou jednání v této věci.[6] V případě, že projednání nepovede k odstranění kvót, Komise bude žalovat Českou republiku u Evropského soudního dvora a je velmi pravděpodobné, že bude uložena vysoká pokuta za porušování unijního práva, stejně jako v případě Rumunska a Maďarska. Česká republika může zároveň čelit žalobám jiných členských států, jejichž výrobky by v důsledku novely byly diskriminačně vyloučeny z přístupu na český trh. Ostatně některé členské státy Evropské unie již Českou republiku ke zrušení kvót vyzvaly.[7]
Poslanci, kteří novelu zákona odhlasovali, však ani neskrývali, že o rozporu novely s unijními předpisy věděli. Návrh obhajovali především argumentem o potřebě pokusit se o podporu místních zemědělců. Na takovou snahu „zkusit to“ však může Česká republika jen doplatit. Otázkou je, proč na místo tohoto politického gesta Česká republika aktivně nevystoupila s požadavky na podporu regionálních zemědělců na půdě Evropské unie. Aktuálně je možné takovou iniciativu prosazovat v rámci programu „z farmy na vidličku“, který cílí nejen na udržitelné zemědělství a ochranu životního prostředí, ale zejména na podporu regionálních zemědělců.
Kvantitativní analýza potenciálních dopadů novely a aktuálního stavu potravinové soběstačnosti ČR
[1] https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/kvoty-na-potraviny-rozdelily-zemedelsko-potravinarskou-verej/r~10526f505b2711ebb0f60cc47ab5f122/.
[2] https://www.zboziaprodej.cz/2020/05/27/povinny-podil-ceskych-potravin-v-obchodech-poskodi-zakazniky-upozornuje-socr-cr/.
[3] https://www.zboziaprodej.cz/2020/05/27/povinny-podil-ceskych-potravin-v-obchodech-poskodi-zakazniky-upozornuje-socr-cr/.
[4] https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/kvoty-na-potraviny-rozdelily-zemedelsko-potravinarskou-verej/r~10526f505b2711ebb0f60cc47ab5f122/.
[5] Čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie.
[6] https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kvoty-na-ceske-potraviny-evropska-unie_2101211159_pj.
[7] https://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=1984884.
One thought on “Povinné kvóty pro české potraviny”