Časté dotazy

Český právní řád dnes pro účely kolektivního uplatňování práv spotřebitelů neobsahuje žádnou speciální úpravu. Dílčí aspekty kolektivního uplatnění práv u soudu jsou zmíněny v občanském soudním řádu,[1] občanském zákoníku[2] a zákoně o ochraně spotřebitele,[3] tato úprava je však pouze kusá a v praxi zcela nepoužitelná.

V současnosti je tedy možné uplatňovat některé spotřebitelské nároky u dozorových orgánů, jako je například Česká obchodní inspekce v případě prodeje zboží či obecně poskytování služeb, Energetický regulační úřad v oblasti dodávek energií, nebo Finanční arbitr u v případě sporů spotřebitelů a finančních institucí. Spotřebitel rovněž může podat žalobu u soudu přímo na daného podnikatele sám, nebo prostřednictvím zástupce. Zástupce může zároveň zastupovat i více spotřebitelů, ovšem každý z nich uplatňuje příslušný nárok individuálně.

Pro konzultaci k vhodnému postupu v konkrétním případě je možné obrátit se o radu na některou občanskou poradnu či spotřebitelskou organizaci.

Dnešní nedostatečná úprava kolektivní ochrany práv spotřebitelů přináší několik zcela zásadních problémů:

• vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i pro jednotlivé dotčené osoby,
• soudy jsou zbytečně zatěžovány opakovaným projednáváním a rozhodováním stejných otázek,
• stejné případy jsou nezřídka posuzovány různě u různých soudů,
• hromadné nároky v bagatelní výši se nevyplatí vymáhat – to vede k tzv. racionální apatii dotčených osob.

Přitom zavedením mechanismu hromadných žalob by mohla být vyřešena nejen problematika kolektivní ochrany práv spotřebitelů, ale i jiných osob například v případech, kdy dojde k hromadné diskriminaci osob (v důsledku věku, pohlaví, tělesného postižení apod.), nebo hromadnému úniku osobních údajů.

Podstatou úpravy hromadné žaloby je, že jednou žalobou jsou uplatněny nároky všech dalších dotčených osob vzniklé z jediné protiprávní činnosti. Společnými otázkami se tedy bude zabývat jediný soud a v jediném soudním řízení, přičemž celá kauza bude vyřešena jediným rozhodnutím.

Navržená úprava počítá se dvěma způsoby hromadných řízení, a to s přihlašovacím a odhlašovacím.

V přihlašovacím hromadném řízení se budou řešit nároky osob, které se ve stanovené lhůtě a předepsaným způsobem do hromadného řízení přihlásí. V odhlašovacím hromadném řízení se budou řešit nároky všech osob spadajících do určité vymezené skupiny osob s výjimkou těch, kteří se z hromadného řízení stanoveným způsobem odhlásí.

Řízení o hromadné žalobě bude rozděleno na dvě fáze:

– rozhodování o přípustnosti hromadné žaloby, kdy soud bude zkoumat, zda jsou splněny všechny procesní podmínky pro uplatnění hromadné žaloby. Mj. zda podání hromadné žaloby není zneužito v konkurenčním boji; a – následné rozhodování ve věci samé.

Zákon o hromadném řízení upravuje podrobně i možné opravné prostředky proti rozhodnutím v rámci hromadného řízení.

Podle zákona o hromadných řízení bude moci hromadnou žalobu podat:

člen skupiny dotčených osob, přičemž ostatní osoby mají postavení osob zúčastněných, tj. budou mít právo vyjádřit se, právo nahlížet do spisu, právo navrhnout odvolání žalobce a vstup nového žalobce;

nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má řízení vést, získá-li písemný souhlas se zahájením řízení alespoň 10 dotčených osob v přihlašovacím řízení, nebo 100 dotčených osob v odhlašovacím řízení, nebo

spotřebitelská nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má hromadné řízení vést.

Aby bylo možno žalobu podat, musí být splněny určité podmínky, zejména:

• Skupina musí mít dostatečný počet členů, konkrétně alespoň 10.
• Žalobce musí získat písemný souhlas alespoň 10 členů skupiny.
• Nároky musí být stejné nebo obdobné, pokud jde o projednávané právní či skutkové otázky.
• „Vzorový“ nárok žalobce – člena skupiny, který je předmětem projednání, musí splňovat podmínky stejnosti či obdobnosti projednávaných nároků.
• Hromadné řízení musí být vhodným způsobem řešení sporu.
• Skupina musí být adekvátně zastoupena.
• Nesmí jít o zneužití práva.
• Žalobce se domáhá některého z uplatnitelných práv (tj. splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, a to pouze u sporů vyplývajících z právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebiteli).
• V případě odhlašovacího hromadného řízení platí ještě, že žalobce je povinen:
  • doložit, že nároky členů skupiny se nevyplatí vymáhat samostatně (s vyvratitelnou domněnkou výše jednotlivého nároku do 3 000 Kč);
  • obstarat souhlas alespoň 100 členů skupiny dotčených osob;
  • doložit splnění podmínky platební schopnosti;
  • naplnit podmínku transparentního financování.

Oprávnění podat žalobu mají i sami spotřebitelé, kteří jsou dotčeni vytýkaným jednáním, např. zvolit jednoho ze spotřebitelů, aby podal hromadnou žalobu a umožnil tak zapojení dalších dotčených spotřebitelů,

Předpokládá se, že pro účely podání hromadné žaloby by se spotřebitelé mohli obracet na neziskové osoby, které jsou oprávněné podat hromadnou žalobu.

Dále také na spotřebitelské neziskové osoby podle směrnice o zástupných žalobách,[4] které jsou zapsány na seznam vedený Evropskou komisí.