Časté dotazy
Sepsali jsme odpovědi na Vaše nejčastější dotazy.
K novele zavádějící povinné kvóty pro české potraviny
Připravovaná novela (dále „Novela„) stanovuje minimální podíl českých potravin prodaných konečným spotřebitelům ve větších supermarketech.
Novela se má vztahovat pouze na obchody s prodejní plochou nad 400 m2, její účinky tedy nejsou zamýšleny pro obchody s menší prodejní plochou a internetové prodejny typu košík.cz a rohlík.cz.
Novela stanovuje od příštího roku povinnost větších obchodů zajistit, že podíl prodaných českých potravin konečným spotřebitelům bude činit minimálně 55 % produktů, které pocházejí z České republiky. S každým následujícím rokem by měl navíc tento podíl narůstat tak, že za pět let v roce 2028 by měl dosahovat minimálně 73 %.
V příloze navrhované Novely je uveden výčet typů produktů, které budou podléhat této nové úpravě. Jedná se o více než stovku různých potravin a zahrnuje luštěniny, některá semena a ořechy, ovoce a zeleninu (včetně zelí, brokolice, listové nebo řapíkaté a stonkové zeleniny, lilku, rajčat a další plodové, kořenové či hlízové zeleniny, hub, hroznů, jablek, hrušek a mnohého jiného ovoce; včetně ovoce a zeleniny nějakým způsobem zpracovaných, tj. například šťáv nebo mražené či sušené zeleniny i ovoce), maso (drůbeží, hovězí, skopové, kozí a vepřové maso a jiné upravené a konzervované maso), mléko a mléčné výrobky (včetně jogurtů, tvarohu, sýrů, másla a syrovátky), krupici, cereálie, chléb, čaje, med a mnohé další.
Dle skupiny poslanců, kteří návrh Novely předložili, je jedním z hlavních důvodů pro zavedení potravinových kvót v České republice údajná snaha podpořit menší regionální farmáře a zemědělce nebo například snížení uhlíkové stopy, neboť by se v důsledku zavedení kvót měla omezit doprava přes Evropu.
Dalším z důvodů je snaha podpořit výrobu základních potravin, tj. živočišných a rostlinných komodit, v České republice, aby Česká republika byla více potravinově soběstačná.
Ani jeden z těchto důvodů ovšem ke kýženým výsledkům nepovede. Naopak může přijetí potravinových kvót, jak jsou navrženy v Novele, trh významně poškodit a neblaze se podepsat na menších farmářích, zemědělcích i spotřebitelích.
Novela přinese omezení nabídky zboží z jiných zemí Evropské unie, které často může být, při stejné kvalitě, levnější.
U mnohých potravin navíc Česká republika nemá dostatečné klimatické a přírodní podmínky či know-how a technologie k tomu, aby bylo možné příslušné výrobky vůbec vyprodukovat či dodávat po většinu roku, natož, aby produkce byla v dostatečném množství a kvalitě, aniž by se uvedené podepsalo na ceně prodávaných potravin a výrobků.
Zdražení základního sortimentu v obchodech je tak v důsledku zavedení kvót je patrně nevyhnutelné.
Vzhledem k tomu, že momentálně ve velkých obchodech, na něž se má navrhovaná úprava vztahovat, podíl zahraničních potravin dosahuje až 90 %, je zcela jasné, že při zavedení kvót bude razantně změněna skladba základního sortimentu.
Česká republika navíc, jak je popsáno výše, bohužel v produkci většiny základních produktů, na něž se má Novela vztahovat, není soběstačná (a to až z 60 %), navrhované změny zásadním způsobem omezí nabízený sortiment.
Bude-li novela přijata ve aktuálním znění, Evropská komise zahájí s Českou republikou jednání. Pokud tato jednání nebudou úspěšná, může Evropská komise podat žalobu na Českou republiku u Evropského soudního dvora. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že České republice bude uložena vysoká pokuta za vědomé porušování unijního práva.
Můžeme zároveň čelit žalobám jiných členských států, jejichž výrobky by v důsledku novely byly diskriminačně vyloučeny z přístupu na český trh. Ostatně některé členské státy Evropské unie již Českou republiku ke zrušení kvót vyzvaly.[1]
Aktuálně novela prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně, a v nejbližších dnech bude předložena k projednání Senátu. Pokud by novelu schválil ve stávajícím znění Senát, bude ji finálně podepisovat prezident. V takovém případě by kvóty u obchodníků začaly platit během následujícího roku.
Podle aktuálních vyjádření zástupců Senátu se zdá, že Senát novelu ve stávajícím znění neschválí. Novela bude vrácena Poslanecké sněmovně. Zde by novela mohla být prosazena, pokud ji podpoří většina všech poslanců.
Návrh zákona o hromadném řízení
Český právní řád dnes pro účely kolektivního uplatňování práv spotřebitelů neobsahuje žádnou speciální úpravu. Dílčí aspekty kolektivního uplatnění práv u soudu jsou zmíněny v občanském soudním řádu,[1] občanském zákoníku[2] a zákoně o ochraně spotřebitele,[3] tato úprava je však pouze kusá a v praxi zcela nepoužitelná.
V současnosti je tedy možné uplatňovat některé spotřebitelské nároky u dozorových orgánů, jako je například Česká obchodní inspekce v případě prodeje zboží či obecně poskytování služeb, Energetický regulační úřad v oblasti dodávek energií, nebo Finanční arbitr u v případě sporů spotřebitelů a finančních institucí. Spotřebitel rovněž může podat žalobu u soudu přímo na daného podnikatele sám, nebo prostřednictvím zástupce. Zástupce může zároveň zastupovat i více spotřebitelů, ovšem každý z nich uplatňuje příslušný nárok individuálně.
Pro konzultaci k vhodnému postupu v konkrétním případě je možné obrátit se o radu na některou občanskou poradnu či spotřebitelskou organizaci.
Dnešní nedostatečná úprava kolektivní ochrany práv spotřebitelů přináší několik zcela zásadních problémů:
- vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i pro jednotlivé dotčené osoby,
- soudy jsou zbytečně zatěžovány opakovaným projednáváním a rozhodováním stejných otázek,
- stejné případy jsou nezřídka posuzovány různě u různých soudů,
- hromadné nároky v bagatelní výši se nevyplatí vymáhat – to vede k tzv. racionální apatii dotčených osob.
Přitom zavedením mechanismu hromadných žalob by mohla být vyřešena nejen problematika kolektivní ochrany práv spotřebitelů, ale i jiných osob například v případech, kdy dojde k hromadné diskriminaci osob (v důsledku věku, pohlaví, tělesného postižení apod.), nebo hromadnému úniku osobních údajů.
Podstatou úpravy hromadné žaloby je, že jednou žalobou jsou uplatněny nároky všech dalších dotčených osob vzniklé z jediné protiprávní činnosti. Společnými otázkami se tedy bude zabývat jediný soud a v jediném soudním řízení, přičemž celá kauza bude vyřešena jediným rozhodnutím.
Navržená úprava počítá se dvěma způsoby hromadných řízení, a to s přihlašovacím a odhlašovacím.
V přihlašovacím hromadném řízení se budou řešit nároky osob, které se ve stanovené lhůtě a předepsaným způsobem do hromadného řízení přihlásí. V odhlašovacím hromadném řízení se budou řešit nároky všech osob spadajících do určité vymezené skupiny osob s výjimkou těch, kteří se z hromadného řízení stanoveným způsobem odhlásí.
Řízení o hromadné žalobě bude rozděleno na dvě fáze:
– rozhodování o přípustnosti hromadné žaloby, kdy soud bude zkoumat, zda jsou splněny všechny procesní podmínky pro uplatnění hromadné žaloby. Mj. zda podání hromadné žaloby není zneužito v konkurenčním boji; a – následné rozhodování ve věci samé.
Zákon o hromadném řízení upravuje podrobně i možné opravné prostředky proti rozhodnutím v rámci hromadného řízení.
Podle zákona o hromadných řízení bude moci hromadnou žalobu podat:
člen skupiny dotčených osob, přičemž ostatní osoby mají postavení osob zúčastněných, tj. budou mít právo vyjádřit se, právo nahlížet do spisu, právo navrhnout odvolání žalobce a vstup nového žalobce;
nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má řízení vést, získá-li písemný souhlas se zahájením řízení alespoň 10 dotčených osob v přihlašovacím řízení, nebo 100 dotčených osob v odhlašovacím řízení, nebo
spotřebitelská nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má hromadné řízení vést.
Aby bylo možno žalobu podat, musí být splněny určité podmínky, zejména:
- Skupina musí mít dostatečný počet členů, konkrétně alespoň 10.
- Žalobce musí získat písemný souhlas alespoň 10 členů skupiny.
- Nároky musí být stejné nebo obdobné, pokud jde o projednávané právní či skutkové otázky.
- „Vzorový“ nárok žalobce – člena skupiny, který je předmětem projednání, musí splňovat podmínky stejnosti či obdobnosti projednávaných nároků.
- Hromadné řízení musí být vhodným způsobem řešení sporu.
- Skupina musí být adekvátně zastoupena.
- Nesmí jít o zneužití práva.
- Žalobce se domáhá některého z uplatnitelných práv (tj. splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, a to pouze u sporů vyplývajících z právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebiteli).
- V případě odhlašovacího hromadného řízení platí ještě, že žalobce je povinen:
- doložit, že nároky členů skupiny se nevyplatí vymáhat samostatně (s vyvratitelnou domněnkou výše jednotlivého nároku do 3 000 Kč);
- obstarat souhlas alespoň 100 členů skupiny dotčených osob;
- doložit splnění podmínky platební schopnosti;
- naplnit podmínku transparentního financování.
Oprávnění podat žalobu mají i sami spotřebitelé, kteří jsou dotčeni vytýkaným jednáním, např. zvolit jednoho ze spotřebitelů, aby podal hromadnou žalobu a umožnil tak zapojení dalších dotčených spotřebitelů,
Předpokládá se, že pro účely podání hromadné žaloby by se spotřebitelé mohli obracet na neziskové osoby, které jsou oprávněné podat hromadnou žalobu.
Dále také na spotřebitelské neziskové osoby podle směrnice o zástupných žalobách,[4] které jsou zapsány na seznam vedený Evropskou komisí.
Navrhovaná úprava umožní uplatni nároky spotřebitelů vůči podnikatelům, např. z vadného plnění či jiného jednání přičitatelného podnikateli, které vedlo ke vzniku škody na straně spotřebitele. Přitom hromadnou žalobou se bude možné domáhat splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo existuje či nikoliv.
Do budoucna se podle důvodové zprávy k zákonu počítá s možností rozšíření okruhu nároků, které bude možné podle tohoto zákona uplatňovat.
Návrh zákona o hromadném řízení předpokládá účinnost od 1.1.2022. Vzhledem k aktuálnímu stavu legislativního procesu je však otázkou, zda by čeští spotřebitelé mohli využívat hromadných žalob pro účely svých práv již v následujícím roce.
Vzhledem k tomu, že Směrnice o zástupných žalobách požaduje, aby úprava hromadných řízení v členských státech byla zavedena nejpozději v červnu 2023, jeví se právě tento termín jako pravděpodobnější.
Dle důvodové zprávy je jedním z prostředků ochrany před zneužitím mechanismu kolektivní ochrany práv spotřebitelů právě stanovení adekvátní poplatkové povinnosti pro účely přihlášení hromadné žaloby. Soudní poplatek bude proto stanoven v doprovodném zákoně.
Ano. Hromadná řízení mají být dle navrhovaného zákona dvojinstanční.
Ano. Dle navrhované zákonné úpravy by nic nemělo bránit tomu, aby každý spotřebitel uplatnil svůj nárok sám v individuálním řízení (v odhlašovacím řízení se bude muset nejprve odhlásit ze skupiny dotčených osob).
Individuální uplatnění nároku je také možné v případě, kdy řízení o hromadné žalobě neskončí rozhodnutím ve věci.[5] Přičemž všichni dotčení spotřebitelé musí být o této skutečnosti informováni, včetně možnosti uplatňovat individuálně svá práva.
[1] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.
(Text s významem pro EHP)
[5] Např. z důvodu, že osoba, která podala hromadnou žalobu k tomu nebyla oprávněna.
Potravinová (ne)soběstačnost ČR a negativní dopady potravinových kvót
K pozměňovacímu návrhu skupiny poslanců k novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích (dále „Návrh„) jsme se již podrobně vyjadřovali, a to v článku v rubrice „Aktuality a Publikace“ i v navazující rubrice „Otázky a Odpovědi„.
V tomto příspěvku navazujeme na podrobnou analýzu potravinové soběstačnosti ČR a negativních dopadů zavedení potravinových kvót, již jsme v rámci činnosti Asociace pro férový trh připravili, a zodpovídáme některé vaše dotazy.
Potravinová soběstačnost se vztahuje ke schopnosti státu uživit své obyvatelstvo, pokud dojde k situaci, kdy nebude možné přijímat import potravin z ostatních zdrojů.
Zjednodušeně řečeno to, že je země soběstačná ve vztahu k určitým potravinám znamená, že má jejich dostatečnou výrobu na pokrytí spotřeby svých obyvatel, aniž by potřebovala “pomoc” z cizích zdrojů.
Není ani z daleka. Celková potravinová soběstačnost České republiky se pohybuje kolem 40 %.
Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, “Situačních a výhledových zpráv” Ministerstva zemědělství, a jak je blíže popsáno v podrobné kvantitativní analýze připravené Asociací pro férový trh (zde), Česká republika není schopna vlastní výrobou pokrýt spotřebu svých obyvatel ani v základních potravinách.
V produkci masa je Česká republika soběstačná pouze v produkci hovězího a skopového (100-103 %), u zbylých druhů masa se soběstačnost pohybuje okolo 50-60 %. V produkci čerstvé zeleniny a ovoce se soběstačnost pohybuje kolem 40 %. V produkci mléka je Česká republika soběstačná na 80-90 %. A nakonec například droždí, na něž se má Novela též vztahovat, se v České republice vůbec nevyrábí, a to již 15 let.
Vzhledem k tomu, že je Česká republika momentálně nesoběstačná ve velké většině potravin, Novela nadělá více škody než užitku.
Především, pokud bude Novela přijata v současné situaci, dojte k razantnímu omezení sortimentu. Jak píšeme výše, Česká republika není vůbec schopna vyprodukovat všechny potraviny dotčené Novelou v dostatečném množství, jež by pokrylo spotřebu.
S tím souvisí i dopad na kvalitu potravin, neboť v omezením soutěže na trhu dojde k tomu, že výrobci nebudou tlačeni k investicím do know-how, výroby, zemědělství a obecně kvality výrobků. Přitom pokud bude nutné udržovat vývoz potravin do zahraničí ve stejném objemu, jako je nyní, může dojít k tomu, že se budou ponechávat kvalitní potraviny pro účely vývozu do zahraniční, kde za takové potraviny bude možné utržit více peněz a nekvalitní zbytková produkce bude zůstávat ke konzumaci českým spotřebitelům.
Stejně tak zejména v důsledku eliminace zahraničních soutěžitelů na českém trhu porostou i ceny na jednotlivé druhy potravin.
Zavedení povinných kvót na české potraviny tak povede k několika zásadním praktickým problémům a bude mít významný negativní dopad jak na spotřebitele, tak i na menší zemědělce, které by měls naopak podpořit.